tuňák konzervovaný v oleji

Tuňák konzervovaný v oleji obsahuje více tuku než tuňák konzervovaný ve vlastní šťávě. Maso tuňáka má vysoký obsah bílkovin a navíc je zdrojem fosforu, železa, draslíku, jódu, zinku či vitamínů (E, A, B, …). Olej, ve kterém je ryba naložena může být jednodruhový (slunečnicový, řepkový, olivový, ...) nebo jít o směs olejů (na výrobku se zpravidla uvádí jen označení „v rostlinném oleji“ či „v oleji“). Kvalita rybího masa i použitého oleje může být u různých výrobků diametrálně odlišná, stejně tak jako velikost podílu obou hlavních složek.

Kvalitní tuňákovou konzervu můžete občas zařadit na pestrý zdravý jídelníček. Pokud hubnete, dopřejte si raději tuňáka ve vlastní šťávě a doplňte ho kontrolovaným množstvím doporučeného tuku. Lidé, kteří ve stravě omezují kuchyňskou sůl, by se měli tuňáku v konzervě (i jiným konzervám) určitě vyhnout. Zvýšené opatrnosti při konzumaci tuňáka by měly dbát také těhotné či kojící ženy a malé děti (tato skupina by měla konzumovat tuňáka maximálně 1x týdně). Je známo, že mořské ryby, zejména ty dravé, mohou obsahovat větší množství nebezpečné rtuti.

Obecně lze říci, že lze doporučit spíše výběr dražších konzerv, protože bývají kvalitnější. Laciné druhy tuňáků v oleji často zapáchají rybinou a obsahují méně masa. Tuňákovou konzervu je možné jíst tepelně neupravenou, jen společně s pečivem nebo ji přidat do pomazánky. Avšak je možné ho také přidat do vařených jídel jako je kuskus, bulgur, rýže i těstoviny.