chléb kmínový

Kmínový chléb je jednou z nejvíce konzumovaných potravin. Pro jeho výrobu je jako základní surovina použita pšeničná a žitná mouka. Každý výrobce má však pro přípravu kmínového chleba svou originální recepturu, a tak se mohou odlišovat další jeho složky, poměr použitých surovin i postup při jejich zpracovávání. Některé kmínové chleby jsou zdrojem mnoha přídatných látek, které mají zlepšovat vlastnosti potraviny (regulovat kyselost či zásaditost, prodlužovat trvanlivost, ...).

Při snaze o dodržování zásad zdravé výživy je výhodnější vsadit na chléb s vyšším podílem žita (žitnopšeničný nebo žitný chléb). Ještě lepší volbou je pak chléb celozrnný, kde je více vlákniny a výživných látek. Pšenično-žitný chléb by však zdravému člověku neměl uškodit, a to ani při denní konzumaci. Chléb je potravina, která obsahuje především sacharidy.

Pokud se chcete vyhnout konzumaci zbytečných látek, které „zlepšují“ vlastnosti chleba, zajděte si pro něj do obchodu se zdravou výživou nebo si upečte vlastní pecen z jednotlivých ingrediencí (směsi jsou většinou méně vhodné). Při nezávislém testu se prokázalo, že kmínový chléb z velkých řetězců bývá horší kvality, než chleby kupované v pekařstvích. Hypermarkety pro pečení chleba většinou používají nekvalitní práškové směsi. Pšeničnožitný chléb, označovaný jako kmínový, konzumní nebo Šumava má mít pravidelný, dobře klenutý tvar, celistvý povrch s mírnými, nanejvýš centimetrovými prasklinkami. Kůrka má být správně vypečená, ani světlá, ani tmavá. Může být lesklá nebo pomoučená (ale ne příliš). Střídka ideálního pecnu musí být vláčná, pružná, po stlačení by se měla vracet do původního stavu. Nesmí se drobit ani lepit na patro. Vůně správně upečeného bochníku musí být příjemná, chlebová. Chuť má být typická chlebová a vyrovnaná, může mít trošku kyselý nádech (po žitném kvasu).